Holly mě táhla ven z taneční akademie a utěšovala mě ''No tak,Gorgie!To bude nějaký nedorozumění!'' nadávala ''Ale...já...Odvez mě-'' hluboce jsem se nadechla ''domů...Prosím!'' zavzlykala jsem ''Dobře ted pojede autobus,já se skočím převlíknout a čekej na mě!Pošlu za tebou ségru s bráchou,vydrž!'' křičela už ze vchodu taneční školy.Seděla jsem jako bez života na lavičce a nevědomky mi stékaly slzy po tváři.Za pár minut za mnou přiběhla Helen a utěšovala mě.
(O 5 hodin později)
Ležela jsem v posteli a už usínala,zdusená slzami a strachem co si o mě ostatní pomyslí...Najednou mi chyběly...Zvedla jsem se z postele a z posledních sil jsem vytukala do notebooku SMS:'Amando,strašně mě ta hádka s Lorenem mrzí.Já se tam nechtěla připlést.Moc mě mrzí co jsem řekla nemyslela jsem to tak!Vyloučili mě z té soutěžě v Seattlu a já nevim co mam dělat.Jestli mi odpouštíš tak mě zítra ráno vyzvedni Gorgina' odeslala jsem.Hned potom sem si lehla a usnula.Byl to děsnej den.



děkuju :) A ty si taky dobrá